Mumbaj (dříve Bombaj) je hlavním městem státu Maharáštra. Jméno města je odvozeno od hinduistické bohyně rybářů Mumbaí Deví. Ne všechno je ale zde ale tak poetické. Mumbaj je městem kontrastů. Patří k němu nejen bohaté čtvrti západního stylu, ale i chudinské části a slumy, které zabírají 3,5 % městské rozlohy. Základní údaje, Brána Indie, Mumbai Island, Procházka po Mumbaji
Mumbaj je druhé největší město Indie, žije v něm asi 14,5 milionu lidí. Zaujímá plochu 436 kilometrů čtverečních a je jedním z nejvýznamnějších hospodářských a kulturních středisek indické republiky.
Město se rozkládá na sedmi ostrovech v Arabském moři: Colaba, Old Woman´s Island, Bombay, Mazagon, Worli, Parel (zde se nachází oblast slumů), Mahim.
Pro svou významnou polohu je město nazýváno branou Indie. Stavba, která odpovídá významu tohoto slova, stojí na nábřeží, má podobu skutečné brány a vejde se pod ni šest set osob. Byla postavena roku 1911 na počest anglického krále. Vedou od ní schody až k vodě. Naproti přes ulici stojí moderní hotel Tádž Mahal, palác pro bohaté turisty.
Bombaj je plná kontrastů. Velkoměsto západního typu je jen na hlavních ulicích. O pár metrů dál již není asfalt, ulice se mění v prašné cesty plné odpadků, domy jsou na zřícení. Bohatí úředníci, politici, obchodníci a turisté versus lidé, kteří umírají hladem a žijí v neskutečných hygienických poměrech. Nejdůležitější letiště jižní Asie a vlaky ověšené Indy spěchajícími do práce nebo vesničany, kteří zoufale hledají práci a štěstí v tomto neobyčejném městě. Bombaj je směsí západní kultury plné mrakodrapů, bank, úřadů, supermoderních hotelů, anglické koloniální architektury a kultury asijské, chrámů, hinduistů, buddhistů a orientální atmosféry.
Ostrov o velikosti šedesáti osmi čtverečních kilometrů představoval v koloniální době ideální obchodní prostor se skladovacími plochami a překladišti zboží. Dokonale toho využili Angličané a Mumbaj se stala jedním z jejich největších obchodních středisek na indickém subkontinentu.
K pěší prohlídce Mumbaje je asi nejlepší časné nedělní ráno, kdy ulice jsou liduprázdné a nemusíte se prodírat davy. Idylka prázdného města končí kolem 10 hodiny a ulice ožívají pouličními prodavači, čističi bot, lazebníky a vůbec rušným životem. Kolem poledního už neprojdete prakticky nikam. Za nejfotogeničtějším pohledem se ale musíte vydat místním vlakem.
V okolí Viktoriina nádraží můžete vidět téměř všechny pamětihodnosti Mumbaje. Všechny jsou v dosahu 20 minut pěší chůze. Samo nádraží je jedinečnou památkou a připomíná spíše palác než nádraží. Vedle něho je stejně neobyčejně výstavná budova hlavní pošty.
Vydáte-li se z nádraží rovně po hlavní třídě, neomylně vás cesta po deseti minutách dovede k Flořině fontáně. Po stejné třídě dál asi po 300 metrech dojdete k univerzitě, která se pyšní kopií londýnské hodinové věže Big Ben. Celá univerzita, stejně jako Justiční palác, je postavena ve velmi výpravném klasicistním stylu.
Očekáváte, že podobně velkolepý bude i Horniman Circle a chrám sv. Stěpána – ale omyl. Po monumentálnosti univerzity a nádraží působí Horniman Circle jako větší kruhový objezd s parčíkem uprostřed. Odsud už je to jen pár set metrů k Bráně Indie a v Mumbaji jste viděli všechno podstatné.
Vydáte-li se na druhou stranu od nádraží, nemůžete na jeho konci minout Crawfordskou tržnici, kterou projektoval otec Rudyarda Kiplinga. Její návštěva, zvláště pak sekce masa, je jen pro otrlé.
Za vidění ještě stojí prádelna, v níž se pere prádlo pro celou Mumbaj. Žádné pračky, ale hezky ručně.
Oblast slumů v Mumbaji je největší na světě. Na ulici bez přístřešku
žije nyní asi 700 000 lidí. Ve slumech (3,5 %
plochy Mumbaje) žije ke dnešnímu dni 40 % obyvatel města. V těchto
oblastech dosahuje hustota zalidnění až neuvěřitelných 400 000 osob na
čtvereční kilometr.
Někteří podnikaví Indové zabrali pozemky v této oblasti, a přibližně 50 % slumů je proto soukromých. Jejich nájemníci platí poplatky majiteli za vodu a nájem těchto ubohých chatrčí.
je největší z chudinských čtvrtí města. Odhaduje se, že zde žije 500 000–700 000 obyvatel. Daráví je největší nouzové sídliště na světě. Hlavní třída této ubohé čtvrti je jen ztěžka sjízdná. Po dešti se z ní stává odporně páchnoucí lepkavý močál s mnoha záludnými dírami.
Mezi hromadami odpadků, zdechlin, a naopak velice živých krys zde lidé vaří, perou prádlo a žijí svůj obvyklý každodenní život. Na prostoru, který by nám nestačil ani na garáž, se zde tísní patnáct i více lidí.
Vyměňte své zkušenosti v diskusi o IndiiPokračujte na další stránku o Indii - Varanásí
